3. Niddesavāro

4. Tattha saṅkhepato netti kittitā.

Hārasaṅkhepo

1.

Assādādīnavatā , nissaraṇampi ca phalaṃ upāyo ca;

Āṇattī ca bhagavato, yogīnaṃ desanāhāro.

2.

Yaṃ pucchitañca vissajjitañca, suttassa yā ca anugīti;

Suttassa yo pavicayo, hāro vicayoti niddiṭṭho.

3.

Sabbesaṃ hārānaṃ, yā bhūmī yo ca gocaro tesaṃ;

Yuttāyuttaparikkhā, hāro yuttīti niddiṭṭho.

4.

Dhammaṃ deseti jino, tassa ca dhammassa yaṃ padaṭṭhānaṃ;

Iti yāva sabbadhammā, eso hāro padaṭṭhāno.

5.

Vuttamhi ekadhamme, ye dhammā ekalakkhaṇā keci;

Vuttā bhavanti sabbe, so hāro lakkhaṇo nāma.

6.

Neruttamadhippāyo, byañjanamatha desanānidānañca;

Pubbāparānusandhī, eso hāro catubyūho.

7.

Ekamhi padaṭṭhāne, pariyesati sesakaṃ padaṭṭhānaṃ;

Āvaṭṭati paṭipakkhe, āvaṭṭo nāma so hāro.

8.

Dhammañca padaṭṭhānaṃ, bhūmiñca vibhajjate ayaṃ hāro;

Sādhāraṇe asādhāraṇe ca neyyo vibhattīti.

9.

Kusalākusale dhamme, niddiṭṭhe bhāvite pahīne ca;

Parivattati paṭipakkhe, hāro parivattano nāma.

10.

Vevacanāni bahūni tu, sutte vuttāni ekadhammassa;

Yo jānāti suttavidū, vevacano nāma so hāro.

11.

Ekaṃ bhagavā dhammaṃ, paññattīhi vividhāhi deseti;

So ākāro ñeyyo, paññattī nāma hāroti.

12.

Yo ca paṭiccuppādo, indriyakhandhā ca dhātu āyatanā;

Etehi otarati yo, otaraṇo nāma so hāro.

13.

Vissajjitamhi pañhe, gāthāyaṃ pucchitāyamārabbha;

Suddhāsuddhaparikkhā, hāro so sodhano nāma.

14.

Ekattatāya dhammā, yepi ca vemattatāya niddiṭṭhā;

Tena vikappayitabbā, eso hāro adhiṭṭhāno.

15.

Ye dhammā yaṃ dhammaṃ, janayantippaccayā paramparato;

Hetumavakaḍḍhayitvā, eso hāro parikkhāro.

16.

Ye dhammā yaṃ mūlā, ye cekatthā pakāsitā muninā;

Te samaropayitabbā, esa samāropano hāro.

Nayasaṅkhepo

17.

Taṇhañca avijjampi ca, samathena vipassanā yo neti;

Saccehi yojayitvā, ayaṃ nayo nandiyāvaṭṭo.

18.

Yo akusale samūlehi, neti kusale ca kusalamūlehi;

Bhūtaṃ tathaṃ avitathaṃ, tipukkhalaṃ taṃ nayaṃ āhu.

19.

Yo neti vipallāsehi, kilese indriyehi saddhamme;

Etaṃ nayaṃ nayavidū, sīhavikkīḷitaṃ āhu.

20.

Veyyākaraṇesu hi ye, kusalākusalā tahiṃ tahiṃ vuttā;

Manasā volokayate, taṃ khu disālocanaṃ āhu.

21.

Oloketvā disalocanena, ukkhipiya yaṃ samāneti;

Sabbe kusalākusale, ayaṃ nayo aṅkuso nāma.

22.

Soḷasa hārā paṭhamaṃ, disalocanato [disalocanena (ka.)] disā viloketvā;

Saṅkhipiya aṅkusena hi, nayehi tīhi niddise suttaṃ.

Dvādasapada

23.

Akkharaṃ padaṃ byañjanaṃ, nirutti tatheva niddeso;

Ākārachaṭṭhavacanaṃ, ettāva byañjanaṃ sabbaṃ.

24.

Saṅkāsanā pakāsanā, vivaraṇā vibhajanuttānīkammapaññatti;

Etehi chahi padehi, attho kammañca niddiṭṭhaṃ.

25.

Tīṇi ca nayā anūnā, atthassa ca chappadāni gaṇitāni;

Navahi padehi bhagavato, vacanassattho samāyutto.



3。 Niddesavāro
4。 Tattha saṅkhepato netti kittitā.
Hārasaṅkhepo
1。
以获得等为始，以解脱为终，既是结果也是方法；
是佛陀的教导，是修行者的食物指南。
2。
问答与舍弃，以及经文的吟诵；
经文的分析，称为“vicaya hāra”（分析主题）。
3。
所有主题的范围和对象；
适宜与不适宜的考察，称为“yutti hāra”（合理性主题）。
4。
佛陀宣说法，以及法的立足点；
乃至一切法，此称为“padaṭṭhāna hāra”（立足点主题）。
5。
在所说的一个法中，某些法具有一个特征；
所有这些都被阐述，这被称为“lakkhaṇa hāra”（特征主题）。
6。
究竟义、字面义、解释和阐述的缘起；
以及前后联系，这称为“catubyūha hāra”（四重主题）。
7。
在一个立足点上，考察其余的立足点；
在对立面中循环，这称为“āvaṭṭa hāra”（循环主题）。
8。
此主题区分法和立足点；
在共同和不共同之处引导，称为“vibhatti hāra”（区分主题）。
9。
善法与不善法，已阐述、已修习、已断除；
在对立面中转化，称为“parivattana hāra”（转化主题）。
10。
经中对一个法说了很多不同的表达；
通晓经文者知道，这称为“vevacana hāra”（表达主题）。
11。
佛陀以三种不同的方式宣说一个法；
这被称为“paññatti hāra”（宣示主题），应该了知其形式。
12。
缘起、根蕴、界、处；
依此而度脱，称为“otaraṇa hāra”（度脱主题）。
13。
在舍弃的问题中，在所问的偈颂之始；
纯与不纯的考察，这称为“sodhana hāra”（净化主题）。
14。
诸法以一性，以及以多样性而阐述；
据此进行分别，这称为“adhiṭṭhāna hāra”（立基点主题）。
15。
诸法依次第辗转生起其他法；
通过揭示其因，这称为“parikkhāra hāra”（考察主题）。
16。
诸法以何为根，以及佛陀阐述的某些意义；
将它们联系起来，这称为“samāropana hāra”（联系主题）。
Nayasaṅkhepo
17。
以止观引导，将贪爱和无明；
与真理联系起来，此方法称为“nandiyāvaṭṭa”（喜悦循环）。
18。
以不善根引导至善，以善根引导至善；
真实如此，非虚妄，这是针对三种人的方法。
19。
以颠倒、烦恼、根，引导至正法；
通晓方法者称此方法为“sīhavikkīḷita”（狮嬉）。
20。
在语法中，善与不善在不同之处被提及；
用心观察，这被称为“disālocana”（遍照）。
21。
以遍照观察后，将所提出的内容整合起来；
所有善与不善，此方法称为“aṅkusa”（钩锁）。
22。
首先以遍照观察十六种主题，以遍照观察方向；
以钩锁方法摄持，用三种方法解释经文。
Dvādasapada
23。
字母、词、字面义、词源以及解释；
形式、陈述和表达，这就是全部的字面义。
24。
略说、广说、解释、分析、显示和教导；
以这六种方式，阐明了意义和作用。
25。
三种方法无缺，意义的六种方式已被计算；
佛陀以九种方式，圆满阐述了言说的意义。

26.

Atthassa navappadāni, byañjanapariyeṭṭhiyā catubbīsa;

Ubhayaṃ saṅkalayitvā [saṅkhepayato (ka.)], tettiṃsā ettikā nettīti.

Niddesavāro.

26。
意义的九种方式，加上字面义的二十四种；
两者相加，解释的总共是三十三种。
Niddesavāro（论疏释义）

